Vždycky mě bavilo být hlavou dolů:) stojky, gymnastika atd. A tak když jsem se přestěhovala do Zlína na VŠ a poledance byl hned ve vedlejším baráku, šla jsem to vyzkoušet... 3 dny jsem pak nemohla zvednout ruce. A tak jsem to další týden šla zkusit znovu a vydrželo mi to už 11 let.

 

Miluju co naše těla dokážou, jak mi připadal invert nereálný a invert z tyče jako výkon na mistrovství světa:) pole dance je velká výzva a i po letech se mám pořád co učit, to mě baví.

Nemám ráda studenou tyč a mosty. :) 

 

Otevření studia bylo jednodušší, než jsem si představovala. Kanada podporuje podnikatele, všechno se dá vyřídit přes mail, takže otevření bylo vcelku jednoduché. Vedení studia pak bylo těžší, celková údržba a třeba když odhazujete každý druhý den půl metru sněhu abyste se tam vůbec dostali :D Kanaďanky jsou celkově dost milé a otevřené, ale to mi přijde (hlavně v naší české pole dance komunitě) stejné. 

Vedení studia mi vzalo spoustu času, nejde jen o vedení lekcí, ale celková komunikace studia, plánování rozvrhů a spousta dalších aktivit, na které při zakládání nemyslíte. Byla to ale obrovská zkušenost, kterou bych za nic nevyměnila. :)

 

Zatím se chci hlavně zabydlet, chodit k různým lektorům na různé workshopy - máme v Čechách (a hlavně v Praze) obrovské štěstí, že se můžeme učit od skvělých lektorů. Nejen pole dance, ale třeba contemporary, stretching atd. Pak třeba přijde i nějaká soutěž. :)

 

Bála. Bála jsem se, že všichni budou skákat salta, lítat vzduchem a budou na mnohem vyšším levelu než já. Dimitry má obrovský talent předávat lidem i ten nejtěžší prvek v jednoduchých krocích, takže se dostanete k saltu, ani nevíte jak a vlastně to ani není děsivé. Okolo vás je skupina lidí, kteří jdou do všeho a tak to zkoušíte taky a jde to. Takže doporučuji každému a nejhorší co se může stát je, že vynecháte WS a skončíte na pláži u moře. :)

 

Propojování triků na komba, rozhodně nebudeme opomíjet tu "horší" stranu a třeba i nějaké to salto. :)