09.03.2021
Jednou z našich dlouholetých klientek je i Jitka, která je v naší komunitě jako doma. Je velmi svědomitá jak ve své náročné manažerské práci, tak také v tréninku. Do pole dance dává kus svého srdce, což si můžete přečíst i v interview, které s ní naše cvička Jarmilka připravila. Velmi nás těší, že ženy jako Jitka jsou součástí naší "Vertigo rodiny" a vážíme si všeho, co pro nás i pole dance dělají.
1) V kolika letech jsi začínala s pole dance? Pamatuješ si na svou 1. lekci a jak ses pak cítila?
Rozhodně pamatuji, byla to soukromá lekce s tebou, Jarmilko. Krátce předtím jsem na FB zahlédla nějaké pózičky na tyči a článek, kde jsem ke svému překvapení zjistila, že se pole dance vyučuje, že se do něj můžeš přihlásit v podstatě jako do Sokola. Tak jsem se rozhodla, ze to chci zkusit a pokud možno hned – a zavolala do Vertiga. A protože jsem byla z lekce nadšená a navíc si nepřipadala jako úplné dřevo, přihlásila jsem se do kurzu. To mi bylo necelých 49.
2) Jak dlouho se pole dance věnuješ a co tě nejvíc baví?
Teď to bylo už 5 let, ale s kolísající intenzitou, bohužel. Chtěla bych toho umět víc, ale mám i jiné zájmy, např. cestuji a taky musím chodit do práce, že. Měla jsem i období, kdy jsem s PD málem skončila, protože trochu chyběla motivace… A co mě baví? To, že je to nikdy nekončící výzva. Pořád je co zlepšovat a kam se posunovat. V podstatě neexistuje limit. Jen v hlavě.
3) Průměrný věk v tréninkových skupinách bývá pod 30 let. Vnímáš nějak věkový rozdíl s některými kurzistkami na tréninku?
Pod 30? To jsem si ani neuvědomila. Když se postavíš k tyči a pokoušíš se o nový prvek, je úplně jedno, kolik ti je. Každá jsme trochu jiná, jedna pružnější, druhá líp silově vybavená, proto něco naskočí rychleji a něco jde víc ztuha, ale to se při jiném prvku otočí. Ja osobně se v tomhle směru se necítím hendikapovaná. Takže co se týká samotného sportu, tak rozdíl nevidím. Je spíš v přístupu, atmosféře. Už docela dlouho chodím do jednoho kurzu, jehož jádro je – snad až na jednu výjimku – rozhodně nad třicítkou. Mámy od dětí, manažerky. A tyhle lekce jsou úplně nejzábavnější. Hodně se nasmějeme – makáme, vzájemně si fandíme a navíc si ze sebe stíháme utahovat. A celkem často zajdem hned po lekci na víno. Větší relax a dobíjení baterek jsem nezažila.
4) Býváš součástí i organizačních týmu velkých soutěží organizovaných European pole dance federation. Je to náročné?
Jedním slovem: ano. Většinou si beru na starost vše kolem výsledků a to jsou celkem fofry a taky zodpovědnost. Po každém vystoupení se musí od poroty bleskově sesbírat výsledkové karty, přepočítat je, přepsat do excelu, každou kategorii vyhodnotit, připravit seznam postupujících nebo vítězů a předat k vyhlášení. A všechno průběžně kontrolovat, raději několikrát, protože mívám strach, že se překouknu a někoho poškodím nebo naopak. Ale myslím, že po pár soutěžích už v tom máme systém, a také nás bývá víc, většinou tři. To si pak trochu stihneme užít i tu atmosféru kolem soutěže a výkony. A jsme první, kdo zná jména vítězů. :-)
